Historie
Můj prapraděda začal podnikat v zahradnickém oboru již v roce 1882 ve Štětí na Podřípsku.
Praděda vybudoval zahradnictví v Senomatech u Rakovníka na pozemku bývalé chmelnice.
V Senomatech se roku 1937 narodil můj děda. I přes to, že musel už od mala v zahradnictví pracovat, získal k tomuto oboru velice příznivý vztah. Od 9 let začal sám v zahradnictví svého táty pěstovat kaktusy. V 15-ti letech získal právě výměnou za jeden ze svých kaktusů svou první orchidej. A byla to láska na první pohled, která vydržela až do konce života. V padesátých letech chtěl jít na střední zahradnickou školu, to mu ale z důvodu, že byl synem soukromníka nebylo umožněno. A tak nastoupil jako praktikant do městské zahrady v Rakovníku. V roce 1952 se dostal na Mistrovskou školu v Praze-Krči. Vlivem doby vyházeli z vysokých škol 'nespolehlivé' profesory a tak měl děda štěstí, že ho tyto kapacity vyučovaly. Nejvíce vzpomínal na profesora Pavlice. Ten dokonce zakládal zahrady maharádžům. Po absolvování školy se s mistrovským listem vrátil do městské zahrady v Rakovníku, v té době už pod komunálními službami, jako mistr. Asi po šesti letech byl přeložen na místo vedoucího zahrady v Rakovníku. V roce 1989 začal se svou ženou, mou babičkou soukromě podnikat a vznikla tak Firma Kubánek. Ta se zabývala návrhy, realizací a péčí o zeleň a květinové výzdoby. Bohužel firma zanikla se smrtí dědy roku 2006.
Orchideje si zasluhují samostatnou kapitolu, jak už bylo řečeno v životě dědy to byla naprostá vášeň. Po Mistrovské škole, roku 1955 si u svého táty v Senomatech postavil svůj skleník a začal ve větším orchideje pěstovat. Spolupracoval s biologickým ústavem Československé akademie věd na symbiotickém výsevu orchidejí . Spolupráce trvala 10 let. Celý život děda za orchidejemi také cestoval. Před rokem 1989 to šlo samozřejmě méně, ale po tomto roce už nebyly žádné zábrany. Jak vždy děda říkal, byly to jeho naprosto nejlépe investované peníze, protože vzpomínky Vám zůstanou a nikdo Vám je nevezme. Ve stáří pak můžete u sklenky vína vzpomínat, což děda s oblibou a často dělal. Procestoval například Francii, Holandsko, Švýcarsko, Thajsko, Malajsii, Borneo, Jávu, Bali, Tahiti, Austrálii, Nový Zéland a další země. Všude hledal orchideje a byl jimi vždy uchvácen. S karlovarským grandhotelem Pupp spolupracoval 10 let. Tady také vzniklo 7 úspěšných ročníků Plesu orchidejí. Spolupráce přinesla i přátelství s ředitelem hotelu panem Romanem Vacho.
Díky práci v karlovarském hotelu se dostal i do mnoha dalších pražských hotelů. Například Hilton, Fórum, Ambassador ale i Obecní dům, slavnosti ve Valdštejnské zahradě nebo Pražské hudební jaro v Rudolfinu. Květinami obdaroval i pár slavných osobností. Za všechny jmenuji herečku Ginu Lolobrigitu, norského krále, Dagmar Havlovou nebo švédskou královnu, která květinu po slavnostním ceremoniálu neodložila, ale odvezla si ji do Švédska.
Lásku ke květinám po svém tátovi zdědila i moje mamka. Ta se nerodila v Rakovníku roku 1967 a vyrůstala v zahradnictví v Senomatech. Dostala krásné jméno Vanda po orchideji, která jejímu tátovi vykvetla v den jejího narození ve skleníku. Volba povolání pro ni byla jasná věc. Začala se studiem Střední zahradnické školy na Mělníku, ale protože se v době jejího studia na středních školách nehledělo na odbornou stránku věci tak, jako na tu politickou, odešla do Prahy na Střední odborné učiliště zahradnické v Malešicích. Po škole dělala praxi u orchidejí v zahradnictví v Praze na Veleslavíně. V roce 1986 nastoupila do pražského hotelu Ambassador, kde pracovala přes třicet let.
Jakožto pátá generace zahradnické rodiny mám tu čest navázat na dědovu firmu. Narodila jsem se roku 1990 a už od svého dětství jsem velice ráda jezdila k dědovi a babičce do Rakovníka a pomáhala tady v zahradnictví přímo u domu. Nikdy mě ani nenapadlo dělat něco jiného než zahradničinu. Čas trávený od mala v tomto prostředí mi přinesl užitečné zkušenosti, které jsem dostala nevědomky a zadarmo. Práce ve skleníku u orchidejí, v zahradnictví mezi záhony, v hotelech, na zahradách u zákazníků a ve velkoobchodech při nakupování zboží. Děda byl nejen špičkovým zahradníkem, ale také obchodníkem což je v každém oboru polovina úspěchu. Jasná volba pro mě byla Střední zahradnická škola na Mělníku, kterou jsem úspěšně dokončila roku 2009. Následně jsem vystudovala Vyšší odbornou školu zahradnickou na Mělníku, obor Zahradní a krajinná tvorba.
Už v druhém ročníku jsem začala pracovat na vlastní živnostenské oprávnění. Děkuji za podporu a oporu, kterou jsem zejména v začátcích našla v mamce.
Od jara 2011 už tedy sbírám vlastní zkušenosti v každodenní praxi. Poslední roky se ke mně přidal manžel Honza, který přikládá k dílu svoje silné ruce.
